Článek seznamuje čtenáře s rozsahem dodávky Zakládání Group, a. s., která se jako hlavní dodavatel firmy Subterra, a. s., podílela na přestavbě a dostavbě Slovanského domu. Prováděné práce zahrnovaly zajištění sutrénních kleneb palácového objektu, statické úpravy, vybudování dvou suterénů, přestavbu a přístavbu dvorního objektu A a výstavbu tří nových sedmipodlažních objektů B, C, E ve vnitrobloku.

Komplex budov Slovanského domu je v jeho dnešní podobě ohraničen ulicemi Na Příkopě, Nekázanka, Jindřišská a Senovážná. Po dokončení všech prací bude kromě vstupu historickou částí z ulice Na Příkopě propojen také se Senovážným náměstím objektem č. p. 28 a také s ulicí Nekázanka.

O části speciálního založení u komplexu Slovanského domu podrobně pojednávají články ing. J. Mühla a ing. M. Remeše ze Zakládání staveb, a. s. v předchozích číslech časopisu Zakládání (4/1999, 1/2000). V tomto textu se zaměříme na popis prací, které na speciální zakládání navazují a které jsou ve skupině Zakládání realizovány prostřednictvím firmy Prajer, a. s.

Přestavba dvorní části objektu A

Historický palácový objekt s fasádou do ulice Na Příkopě byl podroben důkladné rekonstrukci, která byla zahájena současně s demolicemi původních objektů ve dvoraně v polovině roku 1999. Klenby v suterénu palácového objektu byly ve špatném technickém stavu, proto bylo nutné přistoupit k jejich sanaci a statickému zajištění.

Na palácový objekt navazuje směrem do dvorany historicky cenný dvorní objekt, jehož přestavba představovala unikátní část dodávky Zakládání Group. Železobetonový skelet z dvacátých let tohoto století prodělal zásadní úpravy, aby zde v budoucnu mohlo být umístěno celkem deset kinosálů, z toho sedm v nově vytvářených suterénech.

Dodržení termínu zahájení provozu kinosálů bylo prioritou celého projektu, proto stavební práce na této části komplexu začaly nejdříve a jejich průběhu bylo nutno organizačně podřizovat práce na ostatních objektech.

Před přestavbou byl dvorní objekt v jedné úrovni částečně podsklepen a nosný systém sloupů tak zasahoval do úrovně 1. suterénu na kótě cca –3,0 m. Pro plánované umístění zmíněného počtu kinosálů však bylo třeba provést prohloubení o dalších 7 m a objekt současně půdorysně zvětšit. Než mohlo být přistoupeno k tak razantnímu kroku, byl objekt kompletně vyklizen a odstrojen až na nosné konstrukce a na jedné jeho části sejmuto nejvyšší podlaží.

Mikropilotové bárky a demolice původních sloupů

Z úrovně podzemního podlaží byla kolem každého ze 72 nosných sloupů navrtána čtveřice mikropilot, které byly následně prodlouženy nad úroveň bývalé podlahy a těsně pod vodorovnou nosnou konstrukcí stropu prvního suterénu byl na každou čtveřici proveden rozpěrný rám. Takto vzniklá prostorová bárka byla pomocí speciální cementové vysokopevnostní malty aktivována proti nosné konstrukci stropu. Po aktivaci všech mikropilotových bárek sloupů se začalo s demolicemi původních sloupů, které se navzdory datu svého vzniku (nebo právě proto) ukázaly jako mimořádně odolné. Takto byl celý objekt "postaven" na provizorní nohy a mohlo se začít s postupným odtěžováním na základovou spáru.

Zároveň byla zajištěna stabilita sousedních objektů. Budova České národní banky byla podchycena sloupy tryskové injektáže a sousedící palácový objekt bylo nutno dočasně zajistit záporovým pažením. Záporové pažení bylo použito i k zajištění stavební jámy směrem do vnitrobloku, vznikající odtěžováním podloží pod objektem. V původní úrovni terénu tak vznikl "ostrov vzrostlé zeleně", který ze tří stran lemovala zapažená stavební jáma. Pracovalo se tak pod desetimetrovou, ve dvou úrovních kotvenou záporovou stěnou.

Současně s odtěžováním zeminy probíhalo postupné zavětrování každé obnažované čtveřice mikropilot. Po dosažení definitivní úrovně základové spáry bylo možné spatřit třípodlažní objekt stojící na téměř desetimetrových tenkých ocelových nožkách, které vzhledem ke své délce působily velmi subtilním dojmem. Některé slabší povahy odmítaly do takto připraveného pracoviště vstoupit. Zde je nutno podotknout, že při aktivaci všech sedmdesáti dvou provizorních podepření byly velmi přesnou nivelací zaznamenány zcela minimální pohyby objektu.

Provádění základové desky a sloupů uvnitř bárek

V části půdorysu byla již stanovena definitivní úroveň základové spáry a za souběžného provádění zemních a demoličních prací (betonové konstrukce stále úspěšně odolávaly) mohlo být zahájeno budování nových konstrukcí a také navazující železobetonová přístavba podél Živnostenské banky. V této fázi zahájil svou činnost vedle odborníků na speciální zakládání i tým firmy Prajer, a. s., zajišťující v rámci Zakládání Group řízení dodávek pozemního stavitelství.

Nové základové konstrukce objektu A jsou tvořeny železobetonovou deskou proměnné tloušťky. Izolace spodní stavby je řešena kombinací vodotěsného betonu spolu se systémem těsnění pracovních spár pomocí hydroizolačních pásů. Převážná část ploch konstrukcí spodní stavby (zejména kinosálů) je ze strany interiéru opatřena dodatečným hydroizolačním nátěrem založeném na principu krystalizace v betonu.

Přestavovaný objekt A bylo sice možné obsloužit jedním ze dvou věžových jeřábů stavby, ale vlastní transport materiálu pod objektem byl výlučně lidskou záležitostí.

Po provedení prvních úseků základové desky byly zahájeny práce na nových nosných železobetonových sloupech objektu uvnitř mikropilotových bárek. Provedeny byly bez použití jeřábu na volnou výšku devíti metrů. S ohledem na obtížnost prací ve výškách bylo nezbytné příslušnou část půdorysu zcela zastavět prostorovým těžkým lešením. Za tímto účelem byl celý půdorys rozdělen na jednotlivé záběry tak, aby nasazení vyrobených bednicích forem sloupů a také celé sestavy lešení bylo maximálně efektivní. To vše za současného dokončování obtížných demolic a upravování posledních částí základové spáry.

Celý proces výstavby sloupů byl výhradně ruční záležitostí. Hlavní svislá výztuž sloupů byla ze statických důvodů navržena nedělená, takže její ukládání do pozice probíhalo zasouváním otvory v podlaze přízemí. Uložení jednoho prutu tak vyžadovalo asistenci minimálně pěti osob rozmístěných v podlažích nad sebou. Ukládání betonové směsi probíhalo potrubím rovněž z úrovně přízemí. Jednotlivé pracovní záběry betonáží bylo nutné navrhnout v souladu s nasazením bednění a lešení tak, aby bylo maximálně využito již sestavené potrubí, které dosahovalo délky až 70 m.

Přístavba v části u Živnostenské banky

Souběžně s výstavbou sloupů pod dvorním objektem postupovala i přístavba v části u Živnostenské banky. Částí svého půdorysu zasahovala mimo dosah jeřábu, proto i zde bylo použito ručního bednění. Vzhledem k umístění kinosálů také do této části je její výška 9 m na jedno podlaží. Podél objektu banky bylo na tuto výšku použito jednostranné bednění. Armatura stěn byla ze statických důvodů podobně jako u sloupů po výšce nedělená. Betonáže v části plochy probíhaly tzv. "na kontakt" s obnaženými stěnami banky neurčité kvality. Bylo proto potřeba betonovat po záběrech se zvýšenou opatrností a navíc každou pracovní spáru vodotěsně ošetřit. Bednění stropní konstrukce přístavby bylo vzhledem k jeho výšce neseno prostorovými věžemi.

Napojení nových konstrukcí na stávající část objektu A do úrovně ±0,000 vyžadovalo rovněž provedení vodotěsné úpravy, což vzhledem k rozmanitým tvarům napojení vyžadovalo notnou dávku představivosti.

Tato část objektu byla spolu s prováděnými novými sloupy na kritické cestě, neboť kvůli zahájení montáže ocelové nástavby bylo třeba dosáhnout úrovně stropu třetího nadzemního podlaží přibližně ve stejný časový okamžik, kdy proběhla aktivace posledních nových sloupů v suterénu dvorního objektu. Třísměnný nepřetržitý provoz byl jednoznačně podřízen termínu, od něhož se mělo začít s montáží této ocelové konstrukce nástavby.

Aktivace sloupů

Pokud jde o aktivaci sloupů, ta se prováděla po jejich vyzrání a dotvarování pomocí hlavice provedené monoliticky ze stejné vysokopevnostní malty, která byla použita pro aktivaci dočasných podpěr. Plnění připraveného bednění hlavice každého sloupu muselo být provedeno s dostatečným přetlakem, aby malta spolehlivě vytěsnila vzduch ze všech dutin a zajistila tak dokonalý kontakt s původní částí odbouraného sloupu. Po dosažení požadované pevnosti hlavice jsme mohli přistoupit k postupné deaktivaci provizorního podepření každého sloupu. Byly to pro každého okamžiky napětí, neboť tímto se budova opět vracela zpět na "vlastní nohy". Zde je třeba ocenit nasazení těch zúčastněných, kteří i při deaktivaci první bárky zůstali pod objektem. Deaktivace probíhala postupně a sledování pohybů objektu bylo prováděno opět pomocí velmi přesné nivelace. Naměřené posuny se pohybovaly maximálně v řádech desetin milimetrů.

Z důvodu vytížení jednoho jeřábu montáží ocelové konstrukce přes den jsme byli donuceni přejít s částí našich prací výhradně na noční režim. Naštěstí již nastalo jaro, a tak teploty v noci byly pro práci snesitelné.

Formování dispozice kinosálů

Po zhotovení sloupů jsme přistoupili k formování základní dispozice kinosálů a chodeb. Dispozici tvoří železobetonové stěny na celou výšku suterénu. Způsob jejich provádění se bohužel příliš nelišil od již popsaného provádění sloupů. Armatura byla opět navržena vcelku a betonáže probíhaly po záběrech na výslednou výšku 9 m. Do takto připravené dispozice následovalo postupné vkládání řady úrovní stropů a mezistropů pro chodby, technické místnosti, projekční kabiny atd. Celou prostorově složitou dispozici spojuje řada vložených schodišť. Konstrukce mezistropů a schodišť tvoří kombinace ocelových a betonových prvků. Po obvodě je celý nový suterén uzavřen stěnami s vodotěsnou úpravou.

S ohledem na dispozice kinosálů se ukázalo, že některé nosné sloupy je nutné vypustit, neboť by později vadily při sledování filmů. Tyto sloupy byly ve fázi podchytávání rovněž provizorně podepřeny, ale nově je bylo nutné vynést na sousední sloupy pomocí výměn, pro které se použily ocelové svařované nosníky. Vzhledem k tomu, že bylo nutné překonat rozpětí až 9 m, dosahovaly tyto nosníky výšky 1300 mm a hmotnosti až 4 t. Tak jako všechny prvky pod objektem, byly i tyto nosníky usazeny na místo bez pomoci jeřábu.

Jeřábem je bylo možné spustit pouze do jámy vedle objektu. Dále byly dopraveny pomocí speciálně zkonstruovaných vozíků pod vynášený sloup a speciálně zkonstruovanými kladkostroji vyzdviženy na místo. Cestou bylo ovšem nutno projít zavětrovanou bárkou, takže pohyb vzhůru byl velmi pomalý a probíhal za neustálého řezání a doplňování zavětrovacích ztužidel. Po usazení na kotevní plechy sousedních sloupů byl celý nosník předepnut proti stropu a zaktivován. Poté bylo možno odstranit provizorní podepření původního sloupu.

Hraniční stěna s ČNB

Jedinému možnému podchycení krajní řady sloupů sousedící se suterény ČNB – pomocí sloupů z tryskové injektáže – bylo nutno přizpůsobit provádění železobetonové stěny, která měla stát na jejich místě. Mezi podchycené sloupy byla provedena vložená pole železobetonové stěny, která jsme zaktivovali proti nosným trámům původního stropu a která tak dočasně plnila nosnou funkci. Poté bylo možno zdemolovat původní krajní řadu sloupů včetně pilířů tryskové injektáže, které je podpíraly. Vzhledem k omezenému přístupu mechanizace do těchto míst (většina nových konstrukcí v okolí již byla provedena) a odolnosti původních betonových prvků představovala demolice těchto konstrukcí řadu probděných dní a nocí. Po jejím dokončení bylo možné dokončit vynechanou základovou desku a doplnit chybějící pole stěny již s novými sloupy přebírajícími nosnou funkci.

Při provádění této stěny nebylo možné betonovat "na kontakt" se stěnou ČNB, a proto bylo použito ztracené bednění. I z tohoto důvodu nebyly použity systémové prvky, ale pouze klasická technologie, takže ke slovu přišli tesaři znalí starého řemesla a také množství řeziva. Betonáž této devítimetrové stěny se prováděla na tři záběry.

Vnitřní konstrukce

Část nových nosných prvků je propsána nadzemními podlažími a tvoří tak nové podpěrné body ve 3. NP pro sloupy ocelové konstrukce. Nově jsou uvnitř objektu vybudovány železobetonové výtahové šachty, podpěrné konstrukce pro eskalátory, nosné konstrukce mezistropů a řada hlavních i podružných schodišť.

Závěrečnou část našich prací v objektu A tvořilo vybudování hledišť kinosálů. Jejich nosné konstrukce tvoří podezděné ocelové nosníky a trapézové plechy s nabetonovanými stupni, na které je provedena konstrukce těžké plovoucí podlahy. Vysoké požadavky byly kladeny mj. na perfektní akustické vlastnosti všech kinosálů. Z tohoto důvodu bylo např. do podlah nutno použít speciálně vyrobenou izolaci o vysoké objemové hmotnosti a minimální stlačitelnosti.

Rozšiřování suterénů během dokončovacích prací

Na základě požadavku budoucího nájemce části objektu A bylo ve fázi dokončovacích prací uvnitř tohoto objektu rozhodnuto o rozšíření suterénů pro zázemí budoucí restaurace.

Vzhledem k tomu, že v této době byla na stavbě již řada profesí, nastěhovat techniku pro rozšíření stávajícího záporového pažení a následné provádění zemních prací bylo poměrně citelným zásahem do chodu stavby . Bylo nutné si tak znovu "vybojovat" svůj pracovní prostor nejen pro tyto, ale i pro následné práce na železobetonové vestavbě. Záporové pažení bylo rozepřeno o stávající objekt, takže práce probíhaly pod rozpěrnými rámy.

Železobetonová vestavba byla realizována převážně pomocí ručního bednění, výjimečně bylo použito autojeřábu, protože oba původní věžové jeřáby byly již demontovány.

Shrnutí

Díky kontinuálnímu postupu prací, nastolenému již ve fázi speciálního založení a demolic, byla naše část dodávky dokončena včas. Vysněný termín otevření kinosálů se tedy podařilo dodržet snad i díky nasazení naší firmy.

Specifický problém při realizaci rovněž představovalo sousedství obou bank, což vyžadovalo pravidelná hlášení o pracích, probíhajících v jejich bezprostředním kontaktu.

Nově budované objekty E, B, C

S postupným odtěžováním a tvarováním základové spáry byly postupně zahajovány práce na novostavbách objektů E, B, C, které jsou založeny na pilotách. Částečně tvoří konstrukce spodní stavby monolitické podzemní stěny. Vlastní základové konstrukce jsou tvořeny deskami založenými v několika úrovních. Hlavní nosné konstrukce jsou kombinacemi stěnových a sloupových skeletů a bezprůvlakových stropních desek. Poslední šesté podlaží všech nově budovaných objektů tvoří nástavby z ocelových konstrukcí, které jsou rovněž součástí dodávky Zakládání Group, a. s.

S ohledem na uspořádání staveniště bylo možné jako první budovat relativně nezávislý objekt E, který navazuje na původní budovu – objekt D. Základová deska objektu B byla provedena v návaznosti na desku objektu A. Z důvodu přístupu do stavební jámy (sjízdnou rampou) byla jako poslední připravena základová spára objektu C. Úroveň základové spáry jmenovaných objektů se pohybuje od –9,75 (kinosály) do –6,60 (garáže). Podzemní podlaží objektů C a E budou sloužit jako parkoviště, v suterénu objektu B je umístěn ještě jeden z deseti kinosálů. Nadzemní části objektů půdorysně ustupují pouze nad část garáží a lemují tak po obvodě celý vnitroblok. Volné prostranství na stropní konstrukci garáží v úrovni přilehlého terénu bude sloužit pro odpočinek.

S ohledem na stav zdiva sousedních objektů, zejména těch, které sousedí s objektem E, bylo pro provedení obvodových stěn použito oboustranných filigránových panelů, které byly na stavbě zmonolitněny. Bez rizika poškození zdiva sousedních objektů při betonáži do jednostranného bednění jsme tak získali nejen kvalitní povrch stěn, ale rovněž získali čas, neboť odpadla manipulace s bedněním pomocí jeřábu. Použitím této technologie jsme byli schopni na postavené a provizorně zajištěné poloprefabrikáty klást stropní bednění a jejich zmonolitnění tak provádět společně s betonáží stropní desky.

Vnitřní povrchy stěn a sloupů všech tří objektů novostaveb byly následně upravovány pouze malířskou stěrkou. Tato úprava vyžaduje od konstrukcí hrubé stavby nadstandardní plošné rovinnosti a klade vysoké nároky na provedení spojů bednících dílců, úpravu a rovinnost rohů apod.

Na objektu E bylo pro ocelovou konstrukci posledního podlaží použito svařovaných profilů jako nosné konstrukce pro prosklenou konstrukci střechy. Na objektech C a B se jedná o klasickou nadstavbu tvořenou válcovanými profily. Některé prvky jsou provedeny v pohledové kvalitě. Ocelové nadstavby opticky odlehčují celou hmotu budov vnitrobloku.

Organizace výstavby

Staveniště bylo přístupné pouze jedním průjezdem ze Senovážného náměstí. V situaci, kdy probíhala výstavba čtyř objektů najednou, bylo nutné důsledně dodržovat časovou a místní koordinaci. Brzy to znamenalo nastolení 24hodinového pracovního režimu i na objektech novostaveb. Bylo nutné plánovat a dodržovat přísun rozhodujících materiálů, zejména armatury, a časově koordinovat jednotlivé betonáže pro zajištění plynulého přísunu domíchávačů betonu.

Vzhledem k charakteru staveniště a časové návaznosti prováděných prací se velmi brzy ukázalo, že instalované dva věžové jeřáby nestačí pokrýt potřeby čtyř objektů. Částečně jsme problém řešili využíváním stálých nočních směn tam, kde to bylo možné: na objektech C a E se po týdnech střídaly denní a noční směny, které využívaly jeřáb, avšak časový skluz na výstavbě objektu C, který přišel na řadu jako poslední, nás přesvědčil, že stavbu je nezbytné posílit o jeden jeřáb, a to alespoň na určitou dobu. Za plného provozu jsme tedy instalovali třetí jeřáb a umístili ho tak, aby alespoň částečně obsloužil objekt C. Velikost, a tím i nosnost jeřábu, byla limitována jednak místem, jednak možnostmi při jeho instalaci. Jeho nasazení do rozběhnuté stavby se však nakonec ukázalo jako rozhodující. Po trvání kritické doby umožnil pracovat jedné skupině na části objektu C nezávisle, a tím eliminovat zmíněný časový skluz na tomto objektu. Druhý ze stabilních jeřábů stavby byl přednostně využíván pro montáž ocelové nástavby objektu A, takže pro část objektu C a pro celý objekt B mohl být využíván pouze v nočních hodinách.

Jednoznačně pozitivně lze hodnotit skutečnost, že i přes jisté komplikace při výstavbě se v areálu velkým dílem podařilo zachránit vzrostlé platany, které tak v budoucnosti významně přispějí k vytvoření příjemného klimatu zahradní restaurace.

Časový průběh prací

První podkladní betony objektu A byly položeny v únoru 2000. Statické úpravy objektu A pro montáž ocelové nadstavby včetně železobetonové přístavby o čtyřech podlažích byly dokončeny v průběhu dubna 2000.

Práce na 2. PP objektu C byly zahájeny počátkem dubna a v polovině července bylo dokončeno 6. NP. Ocelové konstrukce posledních podlaží novostaveb byly dokončovány v následujícím měsíci. Do konstrukcí všech čtyř objektů tak bylo během šesti měsíců uloženo celkem 18 000 m3 betonové směsi převážně čerpadly.

Rozsah dodávky byl rozdělen celkem do čtyř obchodních souborů, které se podařilo uzavřít předávacím protokolem s odstraněnými vadami a nedodělky.

Závěrem

Účast Zakládání Group, a. s. na přestavbě komplexu Slovanský dům v tomto rozsahu podle mého názoru jednak rozšířilo povědomí odborné veřejnosti o schopnostech skupiny Zakládání, jednak je dalším příkladem logické návaznosti dodávek pozemního stavitelství na provedené speciální založení v rámci skupiny. Znovu jsme ukázali, že jsme schopni zákazníkovi poskytnout kompletní servis stavební dodávky.

Z výhody, kterou představují zpravidla úspěšně provedené dodávky speciálního založení, by skupina Zakládání měla těžit i nadále. Doufejme proto, že podobně uceleně sestavených projektů bude do budoucna přibývat.

Údaje o stavbě
Investor: PKSC, s. r. o.
Manažer projektu: Bovis Lend Lease ČR
Vyšší dodavatel: Subterra, a. s.
Speciální zakládání, statické zajištění objektů, provedení hrubé stavby novostaveb objektů B, C, E vč. speciálních konstrukcí prohloubených suterénů: Zakládání Group, a. s.