Program druhého dne byl zahájen výroční členskou schůzí Českého a Slovenského výboru pro mechaniku zemin a zakládání staveb, po které následovala druhá přednáška Dr. Lacasse; po přestávce na tuto přednášku navázal workshop s názvem Vliv vlastností zemin na řešení geotechnických úloh. Na závěr se sešli zástupci organizačního výboru pro přípravu XIII. Evropské konference SMGE, která se bude konat v Praze, přičemž využili možnosti probrat některé otázky s dr. Lacasse, která je členkou Advisory board této konference jako odborný poradce.

Prvá přednáška dr. Lacasse na Pražských geodetických dnech se týkala pohledu na vývoj geotechnického inženýrství na počátku třetího tisíciletí a zasloužila by si samostatný článek, podobné platí i o druhé přednášce věnované rizikové analýze v geotechnickém inženýrství, která měla hodně společného s principem mezních stavů.

V rámci výše zmíněného zahajovacího odborného semináře s názvem Provádění a vyhodnocování speciálních laboratorních zkoušek a hornin vystoupilo šest přednášejících.

Doc. Feda se věnoval problematice interpretace laboratorních zkoušek. Domnívá se, že současné období zažívá určitý boom laboratorních zkoušek, který však s sebou nese nutnost prohloubení znalostí mechanického chování geomateriálů. Nestandardní chování některých takových geomateriálů dokládal laboratorními výsledky a jejich interpretací. Jednalo se konkrétně o jíl s cementem, silikagel a kanadské naftonosné písky. Při interpretaci výsledků zdůraznil doc. Feda velký význam fyzikální interpretace, která by měla zdůvodnit matematickou interpretaci dat.

Ing. Záleský se věnoval zkouškám polonasycených zemin a měření pórového tlaku. Obecně je problematika vlastností částečně nasycených zemin velmi zajímavá, neboť zde existuje možnost efektivnějšího návrhu zemních konstrukcí. Přednášející se zaměřil především na zkoušky laboratorní se zajištěním speciálních okrajových podmínek pro stanovení přetvárných a pevnostních charakteristik zemin s řízenou napjatostí vzhledem k sání zeminy, tj. k rozdílu pórového tlaku vzduchu a vody.

Ing. Boháč se věnoval problematice zjišťování deformačních vlastností zemin při velmi malých přetvořeních. Důvodem jsou zjišťované poměrně malé hodnoty přetvoření v reálných případech pracovního zatížení – jako příklad je uváděna 10 m vysoká opěrná konstrukce s deformací 10 mm. Pro výpočetní metody je tedy třeba znát i “tuhost” materiálu pro malá přetvoření. Proto přednášející provedl detailní rozbor měřicích metod i jejich citlivost. Jak uvedl, některé metody jsou schopny dávat výsledky s přesností až 0,0001%.

Ing. Hudek se jako jediný věnoval problematice zkoušení hornin, především pro potřeby podzemních staveb. Zdůraznil základní úskalí mechaniky hornin, kterým je reprezentativnost zkoušeného vzorku s ohledem na existující diskontinuity, a to od mikroskopických až po makroskopické. Věnoval se souboru doporučených metod pro zkoušení hornin, od našich hornických norem přes “metodické pokyny” až po současná doporučení obsažená v Eurocode 7 – Part 2, kde jsou i odkazy na podrobnější metodiky ISRM, ASTM,BS.

Ing. Holejšovský se věnoval především krabicové smykové zkoušce rozhraní geosyntetik se zeminami, prováděnými na krabici o rozměrech 300 x 300 mm a respektující normu BS 6906 – část 8.

Ing. Záruba a Ing. Herle se věnovali problematice zkoušek mechanických vlastností zlepšených zemin a druhotných materiálů, především však materiálům stabilizovaným vápnem či cementem.

Výroční členská schůze Českého a Slovenského národního výboru pro mechaniku zemin a zakládání staveb projednala agendu mezinárodní společnosti i angažovanost našich členů v nejbližších akcích (letošní konference v Istanbulu či v příštím roce v Pasově, či v komisích ISSMGE). Podrobnější informace jsou na webové stránce www.itam.cas.cz pod označením cscsmfe.

Program workshopu druhého dne s názvem Vliv vlastností zemin na řešení geotechnických úloh moderoval doc. Feda. Po jeho úvodu vystoupili tři přednášející: dr. Herštus, Ing. Masarovičová a dr. Herle, kteří se věnovali prognózám chování geotechnické konstrukce (především její deformaci, sedání) a porovnání této prognózy s měřenou realitou. Následná diskuse byla velmi živá a věcná a ukázala na zajímavost diskutovaného problému.

Velká pozornost při geotechnických dnech byla věnována i stavu příprav XIII. Evropské konference mechaniky zemin a geotechnického inženýrství, která se bude konat v Praze v roce 2003. Konference bude představovat též určitou možnost pro širší odbornou veřejnost v oblasti geotechniky porovnat naše poznatky s nejnovějšími poznatky dosaženými nejenom v Evropě, ale na celém světě. Naše pravidelné domácí akce a především konfrontace s pozvanými předními světovými odborníky v rámci Pražských geotechnických dní jsou tak i v tomto směru velmi užitečným počinem a věřme, že se tyto aktivity bude dařit rozvíjet i v dalších letech.