Proluka v bloku obytných domů na nároží náměstí Hrdinů při vyústění ulice Na Pankráci skýtá jen velmi omezený prostor pro staveniště nové administrativní budovy pro firmu Glöckner. Přesto po demolici objektů vznikla v tomto místě stavební jáma, která těsně přiléhá ke dvěma sousedním objektům. Hlavním projektantem objektu je A.D.N.S, s. r. o., a projekt zajištění stavební jámy zpracoval FG Consult. Z technologií speciálního zakládání zde byly uplatněny monolitické podzemní stěny, které tvoří zároveň obvodové zdi suterénu, horninové pramencové kotvy a trysková injektáž. Geologický profil v místě stavby je tvořen zhruba 2 m navážek, 3–5 m moc-nou vrstvou štěrkopískových sedimentů pankrácké terasy, které jsou uloženy na břidlicích královodvorského souvrství, pod nímž se nacházejí vrstvy kosovské, tvořené břidlicemi s vložkami křemenců a pískovců. Horniny kosov ských vrstev jsou velmi tvrdé a při těžbě rýhy pro podzemní stěnu činilo jejich rozpojování značné potíže.

Vzhledem k dispozici staveniště v těsné blízkosti sousedících domů musela být stavba zahájena podchycením štítových zdí těchto objektů tryskovou injektáží M1, která umožnila podtěžit základy těchto domů. Teprve následně mohly být provedeny vodící zídky pro podzemní stěny a vlastní těžba podzemních stěn. Podzemní stěny o tlouštce 600 mm byly vyprojektovány se zavázáním pod základovou spáru budoucího objektu. Jejich dotěžení v kosovských vrstvách s prolohami pískovců a křemenců, které se navíc vyskytly v menší hloubce, než předpokládal projekt, bylo ale velmi náročné a výrazně zpomalilo postup těžby. Proto na základě odebraných vzorků a jejich laboratorních zkoušek byly podzemní stěny zkráceny na minimální možnou délku vetknutí pod základovou spáru stavební jámy. Obvodové podzemní stěny jsou stěnami konstrukčními, které tvoří nosný základ budoucího objektu i stěny jeho suterénu. Jsou provedeny jako vodonepropustné, a proto jsou v zámcích lamel osazeny těsnící membrány. Nerovnosti na povrchu odtěžených podzemních stěn byly vyrovnány ošramováním a jejich povrch byl očištěn tlakovou vodou. Prakticky se nepočítá s další povrchovou úpravou, s výjimkou sjednocovacího pohledového nátěru.

Výrobně náročné byly armokoše podzemních stěn, neboť byly vybaveny kotevními průchodkami a napojovacími plechy jak pro stropní desky, tak pro rohové rozpěry. Tak se stal každý armokoš vlastně originálem s vysokým nárokem na přesnost osazených prvků.

Těžbu horniny ze stavební jámy zajistila jako subdodávku plzeňská firma APB, která v několika etapách, dle kotevních úrovní, vytěžila celkem 4550 m³ horniny. Také zde si velká
tvrdost horniny nad základovou spárou vyžádala předrozpojení pomocí IPH kladiva.

Kotvení podzemních stěn bylo řešeno ve dvou kotevních úrovních čtyř a šestipramencovými horninovými kotvami. Kořeny kotev byly navrženy 6 m dlouhé u čtyřpramencových kotev a 8 m dlouhé u šestipramencových. Celková délka kotev byla 16 m. Protože v místě staveniště byl dokumentován výskyt bludných proudů, musely být všechny kotvy vybaveny ochranou proti korozi bludnými proudy, která spočívá v izolaci kotevního tělesa a hlavy kotvy od přímého styku s horninou i konstrukcí kotvené podzemní stěny. Jako součást hlavy vybraných kotev umístěných přímo pod sousedními domy byly osazeny dynamometry pro sledování případných změn předpětí v kot vách, které by indikovalo pohyb lamely podzemní stěny.

Základová spára objektu byla dotěžována po částech a po uložení výztuže ze sítí i zemnících pásků byl proveden v co nejkratší době podkladní beton. Síť zemnících pásků z podkladního betonu je napojena na stoupačky hromosvodů, uložené v podzemních stěnách.

Jako dokompletační práce nám byla zadána armatura a betonáž železobetonové základové desky objektu. Tuto práci jsme zvládli ve spolupráci s firmami Staspol a Terrakon za 8 dnů. Kompletní hydroizolace pak provedla firma Terrina.

Práce na založení objektu včetně základové desky byly i přes nepředpokládané problémy s těžbou zvládnuty v požadovaných termínech a kvalitě.

Administrative building in a clearance between residential houses is founded on anchored diaphragm walls of 600 mm thickness, which simultaneously constitute the periphery walls of the basement. First of all underpinning of facing walls of adjacent houses was necessary by jet-grouting method M1. Fixing of diaphragm walls into the bedrock was minimised because of the presence of very hard quartzite inserts underlying slates. Packing membranes were put into the wall-locks, reinforcing cages were provided with joining plates for ceiling slab and corner braces. 16 m long anchors located in two levels are assembled from four or six strands. Corrosion protection against vagabond currents is applied and some anchors are completed with checking dynamometers. A net of earthing strips from the foundation concrete slab is connected to the lightning conductors.