Konference „Zakládání staveb – Brno 1998“

Ing.Alois Kouba

Dvacátá šestá konference „ZAKLÁDÁNÍ STAVEB BRNO 1998“ proběhla ve dnech 9. a 10.listopadu 1998 v Brně, v kongresovém sále hotelu Voroněž. Přesto, že konference má již svoji dlouholetou tradici, došlo v letošním roce k některým změnám. Úlohu hlavního pořadatele převzala od ČS VTS Česká geotechnická společnost při ČSSI, do programu konference byl zařazen tzv. informační blok, ve kterém budou podávány informace o aktuálních událostech v oboru geotechniky a pro jednotlivé tématické okruhy konference byly zpracovány úvodní referáty.

Ve sborníku konference je uveřejněno 49 příspěvků a 37 referátů bylo předneseno. Mimo to po jednotlivých referátech i programových celcích byla k některým tématům podnětná i kritická diskuse. Tématem konference byly geotechnické problémy dopravních staveb. Toto téma bylo rozděleno do 3 tématických okruhů:

  1. Geotechnické problémy rekonstrukce železniční sítě
  2. Geotechnické problémy výstavby silnic a dálnic
  3. Geotechnické problémy hloubených podzemních staveb a ostatní dopravní infrastruktury.

V úvodním referátu k 1.tématickému okruhu shrnul prof.Hulla DrSc stav a vývoj železniční sítě v Evropě i u nás a upozornil na problémy, které budou muset být řešeny při rekonstrukci hlavních tratí a jejich příslušenství pro mezinárodní spoje na uvažovanou rychlost 120 – 160 km/hod. Jedná se o řešení přechodů tratí přes území s malou únosností, o řešení stability svahů přirozených, násypů i zářezů a přechody přes zaplavovaná území. U budov je třeba uvažovat se změnou zatížení, využití a přístavbami. Rekonstrukce i novostavby mostů a tunelů budou řešit mimoúrovňová křížení, přechody přes horstva a údolí, nestabilní území, případně i přes chráněné krajinné oblasti. Takové stavby, realizované z omezených prostor a za minimálních výluk provozu si vyžádají velmi podrobný geotechnický průzkum, použití speciálních metod zakládání a průběžnou součinnost projekčních a stavebních organizací.

Mezi příspěvky zařazenými do 1.tématického okruhu je možno upozornit na využití jehlanových prefabrikovaných pilot pro základy trakčních sloupů, ekonomické řešení rekonstrukce pilířů mostu poškozeného při povodních, použití gabionových konstrukcí pro ochranu násypového tělesa při přímém styku s vodou a postupy při rekonstrukcích opěrných a zárubních zdí za provozu.

2.tématický okruh uvedl prof.Vaníček DrSc stručným přehledem problematiky silničních a dálničních staveb, kterou rozčlenil na nutný obsah geotechnického průzkumu, vlastní geotechnický návrh dle mezních stavů zemních konstrukcí, které definuje jako mezní stav stability, deformace a povrchové eroze. Dále v oddílu provádění zemních konstrukcí klade důraz na návrh, provádění a kontrolu hutnění. v oddílu pojednávajícím o objektech na pozemních komunikacích a jejich interakci se zeminovým prostředím upozorňuje na vliv zatížení od zemního tělesa na objekt a zároveň i vliv možného rozdílného sedání objektu a zemního tělesa. v poslední části přehledu dělí monitoring na pasivní a aktivní, kdy aktivní je využíván pro postup výstavby. Údžbu, založenou na pravidelných kontrolách stavu silničního tělesa, řadí k významným činnostem, které mohou snížit počet poruch.

V příspěvcích zařazených do 2.tématického okruhu byly řešeny problémy stabilizace zemin cementem a chování mechanicky stabilizovaných zemin a několik příspěvků se věnovalo příkladům použití geosyntetik i výpočtovým modelům takto vyztužené zeminy. Zmíněna byla i konstrukce turbosiderů, která si vyžaduje odpovědný návrh i měření deformací a to nejen v průběhu stavby, ale i po jejím dokončení. Pro zlepšení únosnosti základové půdy byly vyzkoušeny štěrkové pilíře – tampony, jejichž proveditelnost byla ověřena v dané lokalitě těžkou penetrační zkouškou a vlastní efekt byl ověřen zatěžovací zkouškou deskou. Příspěvek pojednávající o zjednodušeném 3D modelu dlouhých mostních základů nabízí řešení, při němž se běžný 2D model rozšíří o dvě okrajové oblasti, které jsou popsány vhodně volenými útlumovými funkcemi. Podmínky i příklady použití druhotných surovin, jako hlušiny, popílkového stabilátu, haldovin nebo strusky, do násypových těles byly tématem velmi aktuálního příspěvku.

3.tématický okruh zpracoval do úvodního referátu prof.Trávníček CSc. Problematiku rozdělil na stavební jámy, podzemní garáže a rekonstrukce a podchytávání objektů. Shodou okolností byla do tohoto okruhu zařazena i většina příspěvků zahraničních účastníků. Ty se týkaly rizik vzniklých z nedodržení projektového řešení na stavbě, prvého nasazení zemní frézy pro konstrukční podzemní stěny v Praze a zkušeností s různými systémy pažení stavebních jam zasahujících pod hladinu podzemní vody v Berlíně včetně zajištění dna těchto stavebních jam. Těsnění dna se navrhuje buď pomocí těsnící injektáže měkkými gely ve velké hloubce pod terénem nebo vrstvou zeminy zpevněné tryskovou injektáží provedenou mělce pod základovou sparou jámy a kotvenou proti vztlaku tyčovými kotvami nebo mikropilotami a nebo vrstvou betonu provedenou betonáží pod vodou a kotvenou vibrovanými injektovanými pilotami (mikropiloty) nebo tyčemi z betonářské výztuže velkého průměru. Příspěvek upozorňuje, že při snižování hladiny podzemní vody čerpáním se zmenšuje efektivní napětí v základové půdě, které vede ke snížení tahové únosnosti pilot. Skupinový účinek tahových pilot nebo kotev je pak 3-5 x menší, něž tahová únosnost samostatného prvku prokázaná zatěřovací zkouškou.

Další z příspěvků byly věnovány příkladům a podmínkám použití mikropilot a problematice jejich výpočtu s ohledem na jejich tuhost a plášťové tření. Problematika podzemních garáží byla ukázána na příkladu objektu v jámě, kde 2 kruhová sila z převrtávaných pilot budou sloužit pro osazení konstrukce systému Trevipark.

Tento schematický přehled příspěvků není zdaleka vyčerpávající informací o náplni letošní konference, jejíž součástí se stal i informační blok, ve kterém byli účastníci seznámeni se stavem přepracování EC 7 na evropskou normu (EN), legislativní a normotvornou činností České geotechnické společnosti a také s činností této společnosti za uplynulý rok i s aktivitami plánovanými na rok příští.

Odborný program konference vhodně doplnila výstavka podniků, které touto formou informovaly o nabízených produktech a činnostech. Výstavky se zúčastnilo 17 podniků, které již dlouhodobě ovlivňují svojí činností a nabídkou obor zakládání u nás.

Již tradičně byl prvý konferenční den zakončen večerním společenským setkáním účastníků v sále hotelu Santon. Na tomto setkání byl dán dostatečný a příjemný prostor pro navázání osobních kontaktů, diskuse o společných zájmech i posezení při cimbálové muzice.

Konference Zakládání staveb – Brno 1998 skončila a o její zdárný průběh se zasloužila i pořadatelská organizace Kongresové centrum Brno a 8 sponzorujících podniků.

V rámci konferenčních materiálů byl vydán i bulletin č.1 příští, tj. 27.konference, která bude zaměřena na „Geotechnické aspekty porušování staveb a způsoby sanace“. Byly určeny tyto tématické okruhy: - svahové pohyby, - poruchy konstrukcí pažených stavebních jam, - poruchy pozemních a inženýrských staveb a – poruchy vzniklé v souvislosti s působením a změnou režimu podzemní vody.

Termín pro zaslání anotace je 30.1.1999, oznámení o přijetí příspěvku bude do 15.3.1999 a předání čistopisu příspěvku bude požadováno do 1.6.1999. Předsedou přípravného výboru konference je Prof.ing.Jiří Barták DrSc a tajemníkem výboru je ing.Taťána Holoušová Csc, oba z katedry geotechniky FS v ČVUT.