Dojmy na tranzitním plynovodu Dn 1400 Polsko – Wojwodství Bydgoszcz – beranění protlakových šachet

Ing. Daniel Malyk

Vlády Německa a Ruska dospěly k názoru, že pro ně není výhodné transportovat zemní plyn do Evropy přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku. Proto budují nový plynovod přes Bělorusko a Polsko. Tento plynovod bude mnohem kratší, objemově průchodnější a co do provedení – kvalitnější.Vlády Ruska a Německa ušetří tranzitní poplatky Ukrajině, Slovensku a ČR.
Na počátku roku 1998 obdržel Plynostav Pardubice více než 50ti kilometrový úsek plynovodu od vesnice Kozlovo ( 12 km od Gniezdna) až do Pieranie – cca 20 km východně od Inowroclawi. Poláci přidělili českému dodavateli velmi obtížný úsek. Plynovod zde prochází rozmanitým terénem a pestrou geologií. Střídají se zde roviny s velmi kopcovitou krajinou s tekoucími a zvodnělými písky.Vyskytují se zde bahniska a rašeliniště. Morény a hluboké doliny střídají osamělá skaliska a kopce. Roviny jsou pokryty sprašemi, někdy silnými vrstvami (více než 8 m). Těží se zde i sůl těžními věžemi – obdobně jako nafta. Tak zformovaly tuto krajinu ledovce před miliony lety a dotvarovaly ji silné a stálé větry vanoucí od severu.
Plynovod procházející touto krajinou protíná nejen přírodní překážky, ale i silnice a železnice. Až na jednu výjimku je plynovod veden pod komunikacemi protlaky, které jsou vystrojeny chráničkami o profilu 1700 mm. K provedení protlaku si Plynostav Pardubice zjednal Terrabor Bohemii a pro provedení startovacích protlakových šachet Zakládání staveb, a.s.
Na počátku stavby (březen 98) byly ze strany odběratele požadavky náročné. Každý 3. a 4. den jsme měli odevzdat kompletně vystrojenou šachtu, vytěženou a samozřejmě suchou – s odčerpáním podzemní vody. Rozměr šachet se posléze ustálil na půdorysu 14,4 x 4,4 m . Hloubka závisela na konfiguraci terénu – od 3,8 m do 5 m. Obvod tvořilo 94 ks larrsen III n o délce 6 a 8 m. Při vetknutí štětovnic do podloží, vystačil jeden rám z I č 40, rozepřený ocelovými rourami o profilu 212 mm. Rám jsme montovali zpravidla 1 m pod terénem. Zřizovali jsme jej současně s těžbou a hned ho po třetinách rozepírali, jinak hrozilo zborcení larrsen dovnitř, čemuž se nedalo několikrát vyhnout při demontáží po provedení protlaku.
Požadavky investorů jsem pokryli dobře. Na počátku stavby nás bylo včetně technika 14. Měli jsme 3 beranidla, 2 autojeřáby, Tatru valník, Avii – bus, dieselagregát CAT, 2 svářečky, 3 čerpadla GFHÚ 100. K dispozici jsme měli 260 ks larrsen III n 6 a 8 metrových, což na počátku postačilo na více než 2 a půl šachty. Výkop provádělo pásové rypadlo Komatsu PC 210-6 K, které nám i s posádkou zapůjčila plzeňská firma APB.
Již od počátku bylo zřejmé, že investor a tím i vyšší dodavatel měli „velké oči“. Po předání třetí šachty jsme museli čekat na uvolnění šachty druhé – nesměli jsme vytáhnout štětovnice, protože polský odběratel měl výhrady k protlaku a odmítl ho převzít. Hlavním důvodem proč polská strana „nepospíchala“ s přebíráním hotového díla byly nevyjasněné ekonomicko-majetkové vztahy se soukromými zemědělci, kteří samozřejmě se chtěli na výstavbě plynovodu zahojit. Důvodů k prostojům však začalo přibývat. Docházelo k promáčknutí chráničky při protlačování směrem dovnitř protlaku o zbloudilé balvany. Několikrát se podařilo protlakem prorazit vodovodní potrubí, které tam nemělo být. Tím se protlaková jáma včetně zařízení zaplavila. Administrativní potíže na Inowroclawské celnici jsou také samostatnou kapitolou. To vše vedlo k tomu, že jsme několikrát práci museli přerušit a stahovat postupně lidi a část mechanizace. Z původně 14 lidí posledních 5 šachet dokončilo 8 lidí včetně technika a posádky bagru.
Provedli jsme celkem 14 šachet, jednu jsme museli beranit dvakrát (protlak bylo nutno dodatečně rekonstruovat) a zachytili jsme štětovnicemi sesouvající se násyp komunikace. Osvědčili jsme se jak ve zvodnělých píscích – díky nejlepším čerpadlům ze všech firem pracujících na tomto úseku, tak v tvrdých spraších , které jsou normálně neberanitelné. Všechny šachty byly provedeny kvalitně bez připomínek ze strany odběratele.
V průběhu doby provádění od 20.3. do 14.9. 1998 jsme zažili v Polsku velmi různorodé počasí. Z počátku nás sužoval mráz a sníh, posléze prudký a velmi stálý vítr, až nakonec více než 35°C horka. Mezitím jsme zažili prudké deště, trvající vždy několik dní a nocí s následnými povodněmi. Skutečně příjemných dní jsme tam zažili málo, snad jsme si je ani neuvědomili. Je s podivem, že tato drsná krajina (Bydgoszczka puszcza) je tak úrodná. V každém případě pro provádění plynovodu a protlaků je nepříznivá.